„Myslím si, že všechno stojí za zachování lidské důstojnosti v průběhu stáří .“

Ve funkci ředitelky Ledax o.p.s. jste rok, jaký byl?

Nastoupila jsem do velice dobře rozjetého vlaku. Kolegyně Irena Lavická, která v Ledaxu působí přes 10 let, mi předala zaběhlé terénní sociální služby se skvěle fungujícím týmem. Byl to velice zajímavý, turbulentní rok, v rámci práce přinesl neskutečné množství nových zkušeností. Byl jiný, než jsem očekávala, zažila jsem situace, o kterých jsem vůbec netušila, že by v prvním roce mohly nastat. Bylo to nové nejenom z hlediska funkce ředitelky, ale také v souvislosti s koronavirem. Naše služby jsou zaměřené na tu nejvíc ohroženou skupinu, tak to o to víc řešíte a prožíváte.

Jaká byla Vaše profesní cesta?

Pocházím z Českých Budějovic, studovala jsem na Biskupském gymnáziu. Při studiu jsem byla dobrovolnicí, jezdila jsem si na Dobrou Vodu do domova pro seniory povídat s babičkami. Byla to zajímavá zkušenost. Po gymnáziu jsem šla studovat Vysokou školu ekonomickou do Prahy se zaměřením na evropská studia, diplomacii a regionální rozvoj. Bavily mě jazyky a literatura, zároveň jsem studovala i germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na Vysoké škole ekonomické jsem promovala v roce 2005. Před 14 lety jsem nastoupila do KP projektu, který je nyní součástí skupiny DfK Group. Začínalo nás pár v kancelářích v Jírovcově ulici, byli jsme mladí a nadšení. Téma práce, úžasný kolektiv lidí, hodně mě to bavilo. Během tří let jsem se vypracovala na ředitelku KP projektu. Začala jsem pracovat v užším vedení DfK Group, které v té době vznikalo. Byla jsem úzce propojena s Ledaxem a tím i se sociálními službami. Nahlédla jsem do sociálních služeb z druhé strany. U Ledaxu jsem tedy od začátku. Již tenkrát jsem hodně spolupracovala s paní Irenou Lavickou. Před dvěma lety jsem dostala nabídku přesunout se z dotačního poradenství a projektového managementu na druhý břeh, do řízení provozu služeb. Nabídka přišla v pravý čas a nemohla jsem říct ne. Od loňského září jsem ředitelkou Ledaxu.

Ledax nabízí širokou paletu služeb, o jaké služby je největší zájem a uvažujete v budoucnu o jejich rozšíření?

Terénní sociální služby, tedy služby v  domácím prostředí, poskytuje Ledax v osmi střediscích na poměrně velkém území Jihočeského kraje. Na každém středisku nabízíme určitý druh služby. Pečovatelskou službu poskytujeme ve všech střediscích, někde je i Osobní asistence, někde Odlehčovací služby. V některých oblastech poskytujeme i terénní zdravotní služby, jako je Domácí zdravotní péče a Domácí hospicová péče. Stabilní zájem je o Pečovatelskou službu, která nabízí služby lidem, kteří začínají ztrácet soběstačnost. Právě Pečovatelská služba bývá většinou prvním kontaktem rodiny se sociální službou. Může to začít dovážkou oběda, pak to může pokračovat pomocí s hygienou, úklidem a tak dále. Díky našim službám mohou klienti zůstat v domácím prostředí, co nejdéle to jde. Co se týká terénních zdravotních služeb, podařilo se nám rozšířit Domácí zdravotní péči na Kaplicko, Českobudějovicko a Českokrumlovsko. Uzavřeli jsme smlouvy se zdravotními pojišťovnami na Domácí hospic v okrese České Budějovice. Jednáme o rozšíření Domácího hospice na Kaplicko. Právě o služby Domácího hospice je v poslední době rostoucí zájem. Tato služba je čím dál známější a začíná být pro rodiny i dostupnější.

Bohužel ani zdroje ze zdravotních pojišťoven u Domácího hospice nepokryjí veškeré náklady multidisciplinárního týmu, který se skládá z odborníků - je tam například lékař, zdravotní sestry, sociální pracovnice. Důležitou složkou jsou proto také dary z fundraisingových aktivit, které se snažíme v poslední době rozvíjet. Domácí hospic je potřebuje, aby mohl poskytovat komplexní služby.

Co Vám koronavirus dal a co Vám vzal?

Podotýkám, že vzhledem k aktuálnímu vývoji stále nemůžeme hovořit v minulém čase. V podstatě můžu říct, že mě utvrdil v tom, že cesta, na kterou jsem se vydala, tedy že jsem zakotvila v sociálních a zdravotních službách, je to správné místo, ke kterému jsem postupně během posledních let směřovala. A přinesl mi poznání, že lidé, se kterými pracuji, kteří pracují v těchto službách, jsou lidé na pravém místě. Velice si jejich spolupráce a přístupu v dnešní náročné době vážím.

V souvislosti s virem se začalo hodně o sociálních službách hovořit, veřejnost se začala o tuto problematiku i více zajímat.

Koronavirus určitě pomohl marketingu sociálních i zdravotních služeb, lidé je začali více vnímat. V první fázi hlavně zdravotní služby, hovořilo se také o pobytových sociálních službách. Časem se začalo mluvit také o terénních službách, že i terénní služby tady jsou a jsou prospěšné. Sledovali jsme všechna opatření a doporučení jsme uváděli do praxe. Snažili jsme se a stále usilujeme o maximální ochranu našich uživatelů i zaměstnanců. Na jaře se s ohledem na vývoj pandemie zvýšil zájem o donášky obědů a zajištění nákupů.

Když se podíváme zpětně, neexistovaly žádné krizové plány pro situaci, jaká vznikla na jaře. Existují dnes?

Ano, na začátku jsme vytvořili na základě opatření a doporučení ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí a Asociace poskytovatelů sociálních služeb krizové plány pro různé typy našich služeb. Snažíme se přistupovat k celé situaci se zdravým rozumem a osobní zodpovědností, maximální obezřetností, zajištěním maximální ochrany jak zaměstnanců, tak uživatelů. Dbáme na komunikaci, abychom věděli, co se děje v rodinách uživatelů, v rodinách pracovníků, abychom byli schopni vyhodnotit individuální případ, který může nastat, i s ohledem na situaci v Jihočeském kraji. Máme tisíce uživatelů a pacientů, komunikaci a osobní odpovědnost vnímám jako klíčovou.

Hovoříte s nadšením o lidech, se kterými pracujete. Je těžké sehnat kvalitní zaměstnance?

Situace na trhu práce se také vyvíjí, obecně v oblasti zdravotnictví je to horší v tom smyslu, že je těžké sehnat zdravotní sestry do terénních služeb. Ale na druhou stranu je tato práce i práce v sociálních službách specifická a při důsledném hledání se většinou podaří najít správného člověka. Naše zaměstnance průběžně školíme. Snažíme se nabízet i další vzdělávací aktivity, které pomáhají zvyšovat kvalifikaci s ohledem na jednotlivé pozice.

Přemýšlíte o svém stáří?

O stáří přemýšlím hodně, nicméně zatím ne moc o tom svém. Mám rodiče, které vnímám stále jako velmi mladé, i když už jsou v seniorském věku. O stáří přemýšlím spíše v souvislosti s prací, mám kontakty s uživateli, s pracovníky. Stáří je téma, které mě zajímá nejen z pohledu našich uživatelů, kteří čerpají naše služby, ale i z hlediska mých starších kolegyň. Naučit se něco od starší generace, je pro naši práci přínosem. Myslím si, že všechno stojí na zachování lidské důstojnosti v průběhu stáří.

Máte dvě malé děti, jak se Vám daří udržovat rovnováhu mezi rodinou a prací?

Troufnu si říct, že dobře. Mám dvě dcery, šest let a čtyři roky. Teď už jsou větší, ale i ze začátku to šlo velice dobře. DfK Group jako zaměstnavatel byl a je v tématu slaďování rodinného a pracovního života velice vstřícný. Bylo možné se domluvit a nastavit práci tak, aby to vyhovovalo oběma stranám. Byla možnost hlídání, byla možná i práce z domova, všechno šlo skloubit.

Na co se těšíte?

Teď ve finále se těším úplně na všechno, nejvíce na osobní setkání, která jsou poslední měsíce vzhledem k epidemiologické situaci omezenější.

Děkuji za rozhovor.

Jana Grillová

Ing. Eliška Hájková je českobudějovická rodačka, vystudovala Biskupské gymnázium v Českých Budějovicích, pokračovala na Vysoké škole ekonomické v Praze. Souběžně s VŠE studovala germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nyní studuje dálkově obor Sociální a charitativní práce na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hovoří anglicky, německy, italsky. Při studiu na VŠE působila v občanském sdružení, které se zabývá česko-německými vztahy. V rámci studií strávila rok a půl v Rakousku. Má dvě dcery. Hraje volejbal. Téměř patnáct let působí ve společnostech skupiny DfK Group, z toho poslední dva roky v Ledaxu.