Jindra Jeníková: „Nikdy není pozdě začít se zdravějším životním stylem

Není omezením právě věk? Když je člověku přes šedesát, už asi své zdraví tolik neovlivní.

Ale to je velký omyl a tak trochu výmluva. Do poradny mi také chodí ženy i muži, kteří jsou už v důchodu a rozhodli se právě v tomto čase o sebe začít starat. Říkám jim, že to má smysl vždycky. Ta péče ale musí být pozvolná. Zkusit si třeba přečíst nějaké základní informace o zdravém životním stylu i o tom, jak by měl ideálně vypadat náš talíř. Nebo zkrátka jen použít zdravý selský rozum a vždycky jít od toho, co je pro naše tělo nejdůležitější. Důležité je nezpůsobit tělu šok nějakou „zaručenou“ dietou, kdy sice rychle shodíme nějaké to kilo, ale zase ho ještě rychleji při návratu k normální stravě nabereme.

Pár rad tedy uvítáme.

Na prvním místě je kyslík, bez něj bychom do několika minut zemřeli. Takže se zaměříme na správné dýchání. Párkrát za den se tak pětkrát zhluboka nadechneme a vydechneme. Kdykoliv můžeme, vydáme se na malou a volnou procházku. Pokud to nejde, tak si alespoň sedneme na balkón nebo stoupneme k otevřenému oknu. A užíváme si čerstvého vzduchu.

Co pitný režim?

Ten je také velmi důležitý. Voda je opravdu klíčovou živinou. Pokud nejsme zvyklí příliš pít, tak začínáme postupně. Ideální by bylo vypít každou hodinu jednu skleničku a je jedno, jestli je to voda nebo čaj. V zimním období bych asi volila teplé nápoje. Pochopitelně bez přidání cukru.

Moje devadesátiletá maminka chodí dvakrát denně na téměř hodinové procházky, proto raději pije méně…

Ano, s přibývajícím věkem mohou být problémy s inkontinencí. Procházka se ale dá rozdělit na menší úseky, nebo ji lze plánovat tak, aby bylo možné si někde „odskočit“. Rozhodně bychom pitný režim neměli omezovat, protože tím svému organismu jen škodíme.

Důležitá je určitě také vyvážená strava.

To jistě, ale mnoho lidí se příliš soustředí hlavně na to jídlo, kterým chtějí změnu začít. Nejpodstatnější je ale právě dýchání a voda. Pokud žena nosí kalhoty upnuté v pase, tak ji to škrtí přesně v oblasti břicha, kde je bránice. To vlastně pak znemožňuje správné dýchání. Na to je třeba dávat pozor. Až když hlídám pitný režim, tak v tom momentě má smysl začít se starat o jídlo. Hlavní zásada je snídat. Pokud si dáme jen lehkou večeři, tak se budíme s prázdným břichem a na jídlo se těšíme. U každého většího jídla bychom měli mít na talíři zeleninu. Ta totiž obsahuje vlákninu, která zase podporuje peristaltiku střev a tím jejich očistu. A také podporuje střevní mikrobiom, protože probiotická vláknina je potrava pro naše střevní bakterie. Ty nám právě dělají 75 procent naší imunity. A 95 procent hormonu serotoninu se právě v těch bakteriích ve střevech také vyrábí.

Není serotonin právě hormonem štěstí?

Ano, je. A také chutí jít do akce. Takže když mám dost serotoninu, tak mě baví dát si znovu tu zeleninu nebo znovu se vydat na procházku. Serotonin a jeho tvorba v těle mě vlastně v té cestě ke změně podporuje.

Vím, že ženy se rozhodně zelenině nebrání, ale ne všichni dříve narození muži ji na talíři vidí rádi. Maximálně si dají zelíčko ke kachně nebo k vepřovému.

Ale vepřová s knedlíkem a zelím je vyvážené jídlo. Je tam bílkovina v podobě masa, zelí jako zelenina a knedlík jako sacharid. Je rozhodně lepší než třeba těstoviny. Nebo když si dáte hovězí s bramborem, se špenátem nebo mrkví, je v tom zelenina zakomponovaná. A když máte na talíři španělského ptáčka s rýží, tak je dobré dát si zeleninovou polévku nebo klasický vývar.

Pro někoho mohou být problémem ceny zeleniny.

Tady bych radila držet se sezónnosti. Když si vezmu červenou řepu, celer, mrkev, to všechno je zelenina, kterou pořídíme v rozmezí do třiceti korun za kilo. Je ale jasné, že za okurku dáme cenu mnohem vyšší a rajčata se za kilo vyšplhají ke stokoruně. Ale to stejně není zelenina, kterou bychom měli jíst v zimě, protože je vodnatá. V létě, kdy ji máme konzumovat, jsou už ceny mnohem nižší. Takže teď je to správné období pro konzumaci nejen kořenové zeleniny, ale i brokolice, kapusty a zelí.

Vraťme se trochu do minulosti. Říkávalo se, že nejhorší potravinou pro náš organismus je sádlo.

Věci se mění. Když se v minulém století hledal viník zvyšování hladiny cholesterolu a kardiovaskulárních onemocnění, tak to odneslo právě sádlo. Myslelo se totiž, že na vině jsou tuky. Tak se na černou listinu dostalo i máslo a vaječný žloutek. Ukázalo se, že je to omyl. Dvě třetiny cholesterolu produkují naše játra. Je to látka pro náš organismus nezbytná, protože je z ní tvořen obal každé buňky v našem těle. Víme, že našemu zdraví zrovna neprospívají margariny. Moje babička nedala dopustit při smažení na přepuštěné máslo, které pořád měla v kastrůlku u plotny. A je dobře vrátit sádlo zase do naší kuchyně, protože i ono má vysoký bod zakouření, takže je pro smažení, opékání nebo restování daleko zdravější.

Co jako výživová poradkyně říkáte na tvrzení, že by se mělo jíst 5krát denně?

Protože je důležité nepřejídat se, tak to má určitý smysl hlavně u žen. Muži toho totiž dokážou sníst nejen mnohem víc, ale také to strávit. Mají větší fyzickou sílu i sílu toho spalování. My ženy jsme v trávení pomalejší. I proto je dobré vyzkoušet stravování ve stylu přerušovaného půstu. Sice se o něm teď hodně mluví jako o novince, ale je to dávný výživový styl. Není to o nějakém hladovění, ale o  časovém okně osm až deset hodin, kdy jíme. My totiž neumíme velký objem jídla strávit. Velká porce u oběda nám může způsobit tlaky v žaludku, pálení žáhy nebo jiné obtíže. Takže rozložené jídlo do pěti intervalů nám bude vyhovovat lépe. Když si dám větší snídani, pak nějakou ovocnou svačinku, lehčí oběd, odpoledne třeba jogurt nebo zapečenou řepu s mozzarellou, tak k večeři bych se přimlouvala za polévky nebo nějaké lehké teplé jídlo. Lečo, květák na mozeček, kvalitním zdrojem bílkovin jsou luštěniny. Třeba cizrna a hrách. Zasytí a nejsou nijak drahé.

A co tradice našich babiček a prababiček – maso jen o víkendu?

To by bylo ideální, hlavně pro ženy 55+. Doporučovala bych maso jíst maximálně dvakrát za týden. Kdo ale chodí na obědy do restaurací, tak si nebude dávat pořád jen smažený sýr a hranolky jako bezmasé jídlo, stejně tak těstoviny s nějakou omáčkou. Nejsou tam bílkoviny, takže pak se rychle objeví hlad a ten se snažíme potlačit nějakou rychlou sladkostí. Stejně tak bych přidávala i bílkovinu do polévek. K brokolicové například sýr nebo vajíčko. Dobré je mít po ruce nějakou proteinovou tyčinku, která má v sobě 50 procent bílkovin, nikoliv sušenku, která nese jen prázdnou energii.

Před námi je jaro, které je dlouho spojované s jarní únavou. Co s tím?

Dá se jí předcházet. Jsou tam totiž dva hlavní faktory – deficit vitamínu D a nedostatek železa. Od října se přece jen se sluníčkem tolik nepotkáváme, a tak je v tomto období dobré sáhnout po tabletkách, kapslích nebo spreji s vitamínem D3. A železo také musíme obezřetně vybírat. Ty standardní vazby se mnohem hůř vstřebávají a mohou zvláště ženám způsobovat zácpu nebo těžkosti v břiše. Rozhodně ale nebrat ráno, to by nám tabletka mohla ležet v žaludku. Navíc konzumací kávy nebo černého čaje šedesát procent toho železa ztratíme. I když je už březen, stále je dobré alespoň na měsíc začít s tím vitamínem D3.

Maminka mého muže říkávala – hýbej se, aby ses nepřestala hýbat. V pozdějším věku to ale často není tak snadné.

Optimální jsou dva pohyby – chůze a plavání. Přimlouvala bych se za pořízení nordic walkingových holí. Je dramatický rozdíl, jestli jdete s nějakými hůlkami, nebo s těmi na nordic walking. Jsou odlehčenější a na chůzi to opravdu poznáte. Výhoda je to i pro stabilitu, protože najednou máte čtyři opěrné body. Navíc se nám věkem sesedá páteř a máme tak tendenci se hrbit. Tomu ty hole automaticky zabraňují. Jakmile je vezmeme do ruky, ramena se tlačí dozadu a otevírá se nám celý hrudník, narovnává se páteř a lépe se nám začne dýchat. A plavání je zase vynikající pro lidi, kteří mají trošku vyšší váhu, což je velká zátěž pro pohybový aparát a klouby. Ve vodě se váha ideálně rozkládá, takže je to bonus pro naše tělo.

Od Vás vím, že je důležité dbát také na útrobní tuk. Proč?

Ten je hodně nebezpečný. Tuk v podkoží je jiný, protože ten nám „jenom“ zvětšuje velikost. Ale útrobní tuk do prostoru nemůže, protože je v sevření žeber. Takže začne tlačit na naše vnitřní orgány, různě je obrůstat a prorůstat a tak vlastně funkci toho orgánu blokuje. I proto je důležité změnit svůj životní styl: správně dýchat, pít a myslet i na to, co máme na talíři. Hubnout tak maximálně kilo a půl za měsíc. Hlavně nedržet nějaké razantní diety. Důležitý je také dobrý spánek. Tak čtyři hodinky před ním nejíst, odpustit si modré světlo z televize nebo mobilu, protože když se kvalitně nevyspím, tak nejsem ráno čistý list, ale už z půlky počmáraný.

A bylinková rada na závěr?

Až půjdete na jaře na procházku, natrhejte si mladé kopřivy a uvařte si čaj. Dokáže totiž probrat lymfatický systém, pročistí krev a tak si naženeme do těla vitální sílu jara. Hlavně ale ty kroky ke zdravějšímu životnímu stylu neodkládejte. Začněte hned teď. Nadýchněte se a vydýchněte. Alespoň pětkrát. Pak se dojděte napít vody nebo čaje a zkuste vyrazit na procházku. Pamatujte si, že do cíle nemusíte hned běžet, stačí i docela malé krůčky.

Děkuji za rozhovor.

Mirka Nezvalová