Ledax o.p.s. – pečovatelská služba a další péče o seniory » Deník » Za tatínkův úmrtní list jsme museli nacistům zaplatit

Za tatínkův úmrtní list jsme museli nacistům zaplatit

pan_michal

Celý život ho provází muzika a na kytaru vyučuje dokonce už i svou pravnučku. Panu Luďku Michalovi, vyučenému soustružníkovi perleti ze Žirovnice, bude koncem letošního roku devadesát let.

„Na život si nestýskám, jsem s ním docela spokojený," říká smířlivě v jindřichohradeckém domě s pečovatelskou službou tento vitální muž, kterému za války zahynul otec v nacistické věznici a který byl totálně nasazený i ve Vídni.

„Narodil jsem se v Žirovnici 25. prosince čili na Boží Hod v rodině perleťáře. Můj tatínek František Michal byl ruský legionář, měl hodnost četaře. Od něj jsem také pochytil  azbuku, takže jsem byl v naší třídě první, kdo znal ruskou abecedu. O legiích nám nevyprávěl a už si ani nepamatuji, jestli si něco z války přivezl, ale zřejmě ano. Jenže jsme byli chudá rodina, tak to asi prodal. Doma nás totiž bylo dohromady pět dětí, což byl tehdy v rodinách takový normální počet. Měl jsem ještě dvě sestry a dva bratry, jeden bratr a sestra už mi ale zemřeli.

Můj tatínek se narodil v Humpolci, kde byli hlavně textiláci. Pak se přestěhoval do Žirovnice, kde byli zase perleťáři, knoflíkáři. Z Vídně  dostávali materiál, mušle, které se dovážely z Madagaskaru a Tahiti. Z mušlí se tady vyvrtávala kolečka. Muselo se dělat přesně, aby nebyl žádný zbytečný odpad. Táta mě dal do učení, takže jsem se stal soustružníkem perleti i já a dělal jsem pak knoflíky celá dlouhá léta.

Celý článek si můžete přečíst  ZDE