MUDr. Jan Reban
MUDr. Jan Reban ukončil studia na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze v roce 1967. V roce 1969 pracoval rok na oddělení klinické farmakologie Institutu Carlo Erba v Miláně na problematice výzkumu nových geriatrik. Po té praxe na interních odděleních v Mělníce a v Českých Budějovicích. Atestace z interního lékařství, geriatrie a praktického lékařství. Od roku 1971 jako obvodní, t.č. praktický lékař a geriatr v Hluboké nad Vltavou. Oboru geriatrie se věnoval od roku 1972, byl organizátorem Jihočeských gerontologických dnů a Česko-anglických geriatrických seminářů u nás a v Cardiffu. Vědeckým sekretářem a místopředsedou Československé gerontologické společnosti, členem Evropské psychogeriatrické společnosti a vice-prezidentem EURAGu. Dvouletá stáž na univerzitě v Cardiffu a Community Memory Clinic. Redaktorem Gerontologických aktualit od roku 1973, celkem 10 ročníků. Autor prací o teorii a praxi primární geriatrické péče. Expertem WHO a OSN v oboru geriatrie, podílel se na přípravě programu obou Světových shromáždění o stáří v roce 1982 a 2002. Spoluautor manuálu o demencích a dementologii. Zakladatel 1. poradny pro poruchy paměti v Hluboké nad Vltavou. Spoluiniciátor založení Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích a Townshend International School v Hluboké nad Vltavou. Zakladatel Historického spolku Schwarzenberg a zakládající člen Rotary International.
Archiv
Porucha sluchu ve stáří
Lidské smysly jsou důležitým komunikačním prostředkem mezi námi a okolním světem a představují důležitý zdroj informací, na jehož základě se formují naše postoje. Zároveň takto získané informace přispívají i procesu učení a zapamatování. Vnímání zvuků je z hlediska těchto procesů jedním z nejdůležitějších. Ztráta či oslabení kteréhokoliv ze smyslů je velkým omezením našich adaptačních schopností.
Spánek a sny
Spánek je normálním, fyziologickým stavem, společným všemu živému, i když u některých živočichů probíhá odlišně. Jde o opak bdělosti, kdy jsou některé mozkové funkce vypnuty, nebo zřetelně utlumeny. V průběhu lidského života dochází ke změnám v kvalitě i délce spánku.
2. Dvě Světová shromáždění o stárnutí
10. 4. 2009
Jedním z podstatných rysů dvacátého a jednadvacátého století je problematika stárnutí jedince i populací. Z globálního hlediska tento jev totiž natolik ovlivní život budoucích generací, že se jím zabývají nejen jednotlivé státy samostatně, ale i Organizace spojených národů.
Alzheimerova choroba – epidemie 21. století
20. 2. 2009
Pouze několik onemocnění má tak rozsáhlé sociální, ekonomické i osobní důsledky jako Alzheimerova choroba, nejčastější ze skupiny demencí. Devastuje nejenom mysl postiženého člověka, ale negativně působí také na jeho rodinu a nejbližší okolí, klade značné požadavky na zdravotní i sociální systémy a zároveň i zmenšuje potenciální možnost čerpat ze zkušeností starších spoluobčanů.
Vliv chladu a zimy na stárnoucí organizmus
Stáří a nemoc
15. 9. 2008
Pro statistické hodnocení délky lidského života používáme tzv.kalendářní věk, podle něhož jsme tak staří, kolik let uplynulo od narození. Z mnoha důvodů je tento způsob výhodný a téměř nezastupitelný z hlediska evidence, poskytování služeb i dalšího sociálního i ekonomického plánování.
Šedivějící planeta - globální zodpovědnost
1.6. 2008
Lidské vlasy stářím šediví a tak bývá šedá chápána jako symbol stáří , ale také vyzrálosti , zkušenosti a moudrosti, nasbírané v průběhu života. Šedá může být také ale i symbolem nezajímavosti a průměrnosti, něčím mezi zlem a dobrem. V souvislosti se stárnutím populací, ke kterému dochází v posledních desetiletích, nás čekají výzvy, kterým musíme čelit a které budou znamenat bezprecedentní požadavky, ne jen na národní ekonomiky, ale také na koordinovaná úsilí a rozhodování vládních i nevládních organizací.